![]() ![]() ![]() ![]() |
Ať už to láska byla či nebyla,
jednoho dne náhle zmizela..
Snad to bylo jen mámení,
co zplodilo mé básnění..
I když to bude těžké,
chci vzpomínat na to hezké..
Tak sbohem lásko,
asi by mi srdce prasklo..
Teď ponořím se do ticha..
Tak končí láska básníka.
jednoho dne náhle zmizela..
Snad to bylo jen mámení,
co zplodilo mé básnění..
I když to bude těžké,
chci vzpomínat na to hezké..
Tak sbohem lásko,
asi by mi srdce prasklo..
Teď ponořím se do ticha..
Tak končí láska básníka.

Jen škoda by bylo přestat snít docela,
snad básníka jen jedna láska nedělá...
snad básníka jen jedna láska nedělá...

Psavec: jj.. máš pravdu, i když z týhle mám noční můry, ale zas je o čem psát..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Přelud : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ráno moudřejší večera
Předchozí dílo autora : Zpytování
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
SAM A EL [12], Pavel Zikmund [9]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?