13.06.2023 2 200(9) 0 |
Občas, to když den, setká se s nocí,
vracím se z práce, zapínám sporák,
mluvit už můžu jen s dopomocí,
cítím se zase, jak zvadlej čurák.
Desítky minut na telefonu
a ještě déle posílám mejly.
Hlavou mi peláší stádo slonů,
mezitím řeším nováčků faily.
Každý den začátek, žádný konec,
občas i chodník k čelu se zvedne,
jsem u nás v kanclu jediné borec,
vemte mě na drink, nebo mě jebne.
vracím se z práce, zapínám sporák,
mluvit už můžu jen s dopomocí,
cítím se zase, jak zvadlej čurák.
Desítky minut na telefonu
a ještě déle posílám mejly.
Hlavou mi peláší stádo slonů,
mezitím řeším nováčků faily.
Každý den začátek, žádný konec,
občas i chodník k čelu se zvedne,
jsem u nás v kanclu jediné borec,
vemte mě na drink, nebo mě jebne.
Po práci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Blonďatý vítr
Předchozí dílo autora : Nádech
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
lidus řekla o prostějanek :Měsíc. Občas moje externí paměť ( :-) ). A člověk, co mě drží víceméně nohama na zemi. A tak :-)