|
|
cítím svou krev v řečišti žil
a každou kapku ochutnávám
pod kůží tlak a trocha sil
když s osudem se vyrovnávám
jsem Bůh pro všechny buňky své
vesmír i jsoucno krve, mízy
sdílíme spolu dobré, zlé
jen plody kdosi cizí sklízí
jak šroubek stroje, kapka dní
jsem součást celku nad hlavami
můj Bůh jsem já i poslední
ohryzek duše mezi námi
osvobozený poznáním
že jsem jen dílek v díle světa
miluji vše...sny nesháním
má duše nad střechami létá
a každou kapku ochutnávám
pod kůží tlak a trocha sil
když s osudem se vyrovnávám
jsem Bůh pro všechny buňky své
vesmír i jsoucno krve, mízy
sdílíme spolu dobré, zlé
jen plody kdosi cizí sklízí
jak šroubek stroje, kapka dní
jsem součást celku nad hlavami
můj Bůh jsem já i poslední
ohryzek duše mezi námi
osvobozený poznáním
že jsem jen dílek v díle světa
miluji vše...sny nesháním
má duše nad střechami létá
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

