|
menší postěžování na současnou společnost :-)
|
Svět už není takový, o jakém jsem snil
Matky křičí, zatím co supy okusují ruce jejich dětí
A už ani nevím, zda z nich byť jen kousek zbyl
A otčí brečí, zatím co cítí, jak jim smrt na ramenou sedí
Společnost je upír, který naši krev vždy pil
Otčí, matky i děti jen nemohou ustát to, co dávno vědí
A to fakt, že jim do myslí ďábel svou krev vlil
Matky křičí, zatím co supy okusují ruce jejich dětí
A už ani nevím, zda z nich byť jen kousek zbyl
A otčí brečí, zatím co cítí, jak jim smrt na ramenou sedí
Společnost je upír, který naši krev vždy pil
Otčí, matky i děti jen nemohou ustát to, co dávno vědí
A to fakt, že jim do myslí ďábel svou krev vlil