|
Svítíčko sluní, jaro je za obzorem a mě je stejně nějak smutno.
|
|
|
Jsi sám.
Smutný pahýl
bez vody
a životní energie.
Nerosteš.
Nekveteš.
A vše co máš
skrýváš hluboko uvnitř.
Jsi pařez.
Tolik letokruhů
kolikrát jsi mi zlomil srdce
ale ty nejsou vidět
jen výduť
naplněná všemi
citovými výlevy
tvého okolí.
Svými kořeny
držíš mě v pasti
jako hrnec s pokladem
přitom ti na mě nezáleží.
Měl bys rozdat
chudým kolemjdoucím
všechna ta žlutá kolečka
plná mých emocí
s puncem nekonečnosti
nebo mě přetavit
v něco užitečného
abych si aspoň já
dávala smysl.
Smutný pahýl
bez vody
a životní energie.
Nerosteš.
Nekveteš.
A vše co máš
skrýváš hluboko uvnitř.
Jsi pařez.
Tolik letokruhů
kolikrát jsi mi zlomil srdce
ale ty nejsou vidět
jen výduť
naplněná všemi
citovými výlevy
tvého okolí.
Svými kořeny
držíš mě v pasti
jako hrnec s pokladem
přitom ti na mě nezáleží.
Měl bys rozdat
chudým kolemjdoucím
všechna ta žlutá kolečka
plná mých emocí
s puncem nekonečnosti
nebo mě přetavit
v něco užitečného
abych si aspoň já
dávala smysl.
Ze sbírky: V obrazech
07.04.2023 15:09
koiška: človiček: Psavec: Miňko: Mlčeti Zlato: Díky za zastavení a moc milé komentáře :)
01.03.2023 23:30
Některý pařezy se nevzdávají. Javor skoro vždy obrazí mnoha výhonky. Smysl nehledej vně , ale v sobě. Melancholie snad roztaje s jarem.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.