Opuštění v strachu

Dusila jsem v sobě strach
ač měla jsem ho na jazyku
že stane se ze mě vrah
těch příjemných okamžiků.

Dusila jsem v sobě strach
že zůstanu opuštěná
utápěla jsem ho v hrách
že to jen nic neznamená.

Dusila jsem v sobě strach
když ležela jsem na tvé hrudi
třeba zůstane ve vzpomínkách
jak ve tvém objetí se budím.

Dusila jsem v sobě strach
že pokazím naše vztahy
a tys začal o ženách
já zůstala bez odvahy.

Dusila jsem v sobě strach
tak neskutečně dlouho
že začal bít na poplach
a já hořím touhou.

Už od první chvíle
zamotal’s mi hlavu
já cítila se provinile
a zkoušela to přes zábavu.

Cítila jsem plno bezmoci
uvnitř tvého bytu
ale ty s mou pomocí
v noci skoro za úsvitu.

Řekl si tu jednu větu
co pustila ven strach
pak dokouřil si cigaretu
a ulehli jsme v peřinách.

Opilá ale spokojená
usla jsem v tvém objetí
nastala jen malá změna
a to strachu přijetí.

Pustila jsem ten strach ven
a měla motýlky v břiše
protože jsi právě ten
s kým chci zažít klišé.