Na běžkách.

Sníh čerstvě padlý byl
sluneční dotek políbil
mrazem zkoušenou zem

kytice z dechů stály
jak by se letět bály
husté jak krém

v bukovém lese ticho
sníh stromům je po břicho
vítr nepřišel

stoupám výš
strom zlámaný je v kříž
pot první z čela sjel

úžasná chvíle
v sněhu zlatobílém
se sluncem v zádech

s modrým nebem nad hlavou
dovede duši toulavou
léčit tak, že mládne

z výšky vše je snadné
sůl na jazyku sládne
v dálce se nebe ztrácí

zpívají ptáci
dojít k cíli dá práci
slunce zapadá v mracích

tratí se les, stopa i pláně
na běžkách v hraně
zvoní kamínky

srdce jak techno buší
zmizelo všechno jen v duši
vzpomínky zůstanou
stopou bílou utkanou.