|
|
Mizí úsměv jak jde čas
cesty teprv půl
tišší je vnitřní hlas
nalomená hůl
Možná je to tím
že jsi zapomněl věřit
na bezelstnou krásu
na každodenní zázraky
na dobro v lidech
cesty teprv půl
tišší je vnitřní hlas
nalomená hůl
Možná je to tím
že jsi zapomněl věřit
na bezelstnou krásu
na každodenní zázraky
na dobro v lidech
Gora: To byl autorský záměr, chápu že v takto krátkém díle to může působit nesjednoceně. Děkuji za připomínku, tímto přidávám kurzívu do první části básně.
Zaujalo mne, že první vázaná /rýmovaná/ strofka přechází ve volný verš... chtělo by sjednotit, buďto volný anebo vázaný. Myšlenka fajn.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nalomená : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ty a já
Předchozí dílo autora : Zpívej!
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Sedmikráska [16], VladV [7], BěPěVě [3], kenny [2], radoslavomir [2]» řekli o sobě
casa.de.locos řekl o mechanická okurka :jeho mimoděk rebelující a hrozně bezprostřední poezie mě prostě baví, i když s pomeranči toho asi moc společného nemá

