29.11.2022
6
681 (11)
0
Mezi prsty mi uvázla slza,
když projel jsem prsty okolo tvých víček.
Přišla jsi pro objetí,
slova schovala jsi do kapes.
Koukáš se kamsi,
koukej přiběhl velkej pes.
Přišla jsi jen tak, cítím tvé srdce,
i když tvá ňadra jsou pro něj erbegem.
Co říkat, mohl bych setkat se s nevděkem.
Nechám tě mlčet, drahá přítelkyně.
Snad nemám tvoje tělo vnímat jako muž,
kdybys se koukala,
jistě bys ve tváří mé spatřila růž.
Nechávám tě mlčet, snad se rozpovídáš.
Zajdeme do kavárny?
Tam mi popovídáš.
Zradil tě, i když jsem tě varoval.
Že svedl tvoji sestru?
To aby čert jej vzal!
Sedíme v teple, ty posrkáváš laté,
za okny se tak brzy toulá noc.
Mám tě moc rád,
může mít láska mezi kamarády moc?
Nechám ten příběh.
Smutné srdce máš,
na moje pocity se ani nezeptáš,
jsem tu jen doprovod.
Počkám, až zamkneš dům,
stojím tu se svým smutkem
sám jako v plotě kůl.
Ty už uleháš do peřin
Spodvíček už jem drobný pláč
Já jdu soumrak rozčeřím
nač myslet,nač?
 30.11.2022 15:23
Amelie: Diky za komentář.
 29.11.2022 23:36
Dandy: Držím palce kamarádovi..
 29.11.2022 21:16
Sasanka: Dik za slůvka dovětná.
Pokut se sítí stane kamarádské
srdce.
 29.11.2022 21:12
Ač mimo mne je mi velmi blízká...
Tvé rámě jako síť
pro mé myšlenky
obdivuji tě
jsi kamarád
srdcem i duší
až do konce
nebo dokud je potřeba.
 29.11.2022 20:20
Psavec: Díky ,od toho jsou kamarádi.
 29.11.2022 14:12
Někdy to má kamarád zatraceně těžký.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.