 23.11.2022 4 463(8) 0 |
Ráno měl čaj příchuť máty
ve skalách pozdrav slunce zlatý
mráz vodopády zastavil
a jedna z nočních víl
ztratila závoj průhledný a bílý
ranní mráz nebývalé síly
nad řekou zvedal oponu
a ptáci byli bez tónu
ledovou výzdobu jsem míjel
lepší by nestvořila fantazie
řeka bojovala s mrazem
bílé stromy nad Oblazem
já hleděl do jiskřivé řeky
čisté jak duše dítěte
já užaslý a velký
v sobě krev cítil hříběte
chodníkem starým za Oblazy
tam z dechů rostly kytice
tu krásu na svědomí mají mrazy
jako bych prožil sen
na skalách stál a hleděl do hlubiny
opojen jak těmi nejlepšími víny
čistá se voda třpytila
mráz ostrý bodal do týla
pohádkové bylo ticho
a dolinu co je pýchou
zima zamykala v bílý šat
slunce přestalo se smát
závoje z víl padly v celé nebe
zmizel skalnatý hřeben
ticho ztratilo se v zádech
zrak k horám nedoletěl
já šlapal po Kvačianských sadech
čas, vystřelený šíp, ten letěl
nad hlavou šedý lem
však v srdci mém
pocit zlatý
a čaj měl vůni máty.
ve skalách pozdrav slunce zlatý
mráz vodopády zastavil
a jedna z nočních víl
ztratila závoj průhledný a bílý
ranní mráz nebývalé síly
nad řekou zvedal oponu
a ptáci byli bez tónu
ledovou výzdobu jsem míjel
lepší by nestvořila fantazie
řeka bojovala s mrazem
bílé stromy nad Oblazem
já hleděl do jiskřivé řeky
čisté jak duše dítěte
já užaslý a velký
v sobě krev cítil hříběte
chodníkem starým za Oblazy
tam z dechů rostly kytice
tu krásu na svědomí mají mrazy
jako bych prožil sen
na skalách stál a hleděl do hlubiny
opojen jak těmi nejlepšími víny
čistá se voda třpytila
mráz ostrý bodal do týla
pohádkové bylo ticho
a dolinu co je pýchou
zima zamykala v bílý šat
slunce přestalo se smát
závoje z víl padly v celé nebe
zmizel skalnatý hřeben
ticho ztratilo se v zádech
zrak k horám nedoletěl
já šlapal po Kvačianských sadech
čas, vystřelený šíp, ten letěl
nad hlavou šedý lem
však v srdci mém
pocit zlatý
a čaj měl vůni máty.
25.11.2022 - 20:15Už mockrát jsem reagoval na dílko, že dlouhý text odrazje od přečtení.
Tak u tohoto dílka jsem si dál pomyslný pohlavek a ještě jednou jsem si ho sjel. Ono když ti někdo půjčí oči aby jsi se mohl dívat, tak poděkuj a dívej se.
A pokud někdo i umí popsat krásu co vidí, tak nezbývá než číst a tiše závidět.
Děkuji za ukázku.
Tak u tohoto dílka jsem si dál pomyslný pohlavek a ještě jednou jsem si ho sjel. Ono když ti někdo půjčí oči aby jsi se mohl dívat, tak poděkuj a dívej se.
A pokud někdo i umí popsat krásu co vidí, tak nezbývá než číst a tiše závidět.
Děkuji za ukázku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prosinec v Kvačianské dolině. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Východní Nízké Tatry.
Předchozí dílo autora : Na vyhlídce.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Lorraine [18], Sari [18], Pejda3 [18], bea.mai [18], Pišák [18], Laura Eleonora [18], CassiusRomarius [14], Sucháč [13], slunceblunce [10]» řekli o sobě
Aliwien řekla o ivkaja :Příjemná žena, se kterou jsem měla možnost setkat se i osobně. Nesporný talent v napsaných básních se nezapře. I když - básnění ve spojení s "nostalgikem" se mi rozhodně líbí víc a nemá chybu.
