|
Tak je tady dámy, páni,
další hravé veršování,
bylo rovněž na zadání,
jinak teď nepíšu ani...
|
Bylo to včera! Poštou ranní
růžové vám mi přišlo psaní
od jedné dnes již blízké paní,
tu vůni splést si nelze ani,
jíž ona jen své listy smáčí,
písmenka její k cíli kvačí,
mám v srdci náhle touhu stračí,
ji něžně vzít chtěl bych si radši.
Pryč je čas, kdy jsem klidný býval,
zas vzrušen jsem, co bych to skrýval,
dřív líná veš, dnes hravý mýval,
co po šťourání znaven zíval...
Mne okouzlit nedalo práci,
jsem ten, kdo rád se k ní teď vrací,
když slunko za obzor se ztrácí
(spěchá na svoji další štaci!)
a v hnízdech usínají ptáci...
růžové vám mi přišlo psaní
od jedné dnes již blízké paní,
tu vůni splést si nelze ani,
jíž ona jen své listy smáčí,
písmenka její k cíli kvačí,
mám v srdci náhle touhu stračí,
ji něžně vzít chtěl bych si radši.
Pryč je čas, kdy jsem klidný býval,
zas vzrušen jsem, co bych to skrýval,
dřív líná veš, dnes hravý mýval,
co po šťourání znaven zíval...
Mne okouzlit nedalo práci,
jsem ten, kdo rád se k ní teď vrací,
když slunko za obzor se ztrácí
(spěchá na svoji další štaci!)
a v hnízdech usínají ptáci...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.