přidáno 16.09.2022
hodnoceno 5
čteno 517(12)
posláno 0
Vyvolený národ zní v dětském srdci, jako rej všech hraček světa. Hrdinou se stává i komu z bot čouhá sláma. Svět se mění každý den, to co bylo, je jak sen, proto moudrost věkem dána, na nit snu je navlékána, kolik lásky, kolik strastí, drží tělo od propasti. Právě teď. TEĎ je slovo milé, prožívej svoje chvíle Právě teď! Kde spojí se sen? kdy přijde ten den? Čekat nikdo nemusí, stačí, když jen okusí přítomný okamžik. Tam spojí se den. I ten váš sen, s moudrostí, s propastí, věčnou je součástí.Té boží milosti, žít si ten sen.

Jak pochopit či uchopit, tělo, jenž stárne, duše však mládne. Kdo tělo si vlastní, stanou se, myšlenky pastí. Kde začátek se vzal?Konců, opravdu se bál. Kde lidé, modlí se, jen, za živé. Čekají až přijde, faktura za smrt. Kdo si běží po pěšině, životem se těší, to mu přijdou všechny chvíle. Jak? Oslovi uši. Potom stačí, naslouchat, jak svou duši, poslouchat. Šeptající, vibrující. Svými křídly, lechtající.Jednu bytost, chechtající. Je to láska? Je to smrt. Kdo se umí jet tak smát, neboj se dlaň nepodat. Potom pěšinou se stane, vesmír celý vzplane a nikdy nepřestane.

O výchově dětí, kterých je, jak smetí, mudrují po staletí. Ví se jen málo, že by zato stálo,obrátit celý svět, jednou tam a zpět. Když stoupneme si před děti, uspěje jeden z deseti. Proč zoufale tak málo, že by zato stálo, učit se zas od dětí.Kde křišťálová studánka, kde nejhlubší je les, když se dítě podívá, ví kde, je zakopaný pes.
přidáno 29.09.2022 - 16:04
Pěkná veršovaná úvaha.
přidáno 19.09.2022 - 22:03
To jsme na tom stejně. Mě taky tělo stárne a duše mládne. Není potřeba pochopit. Mysl je tady od toho, aby nám v tom dělala bordel. Lepší je zastavit se u studánky a naslouchat své duši a bytostem, které za námi příjdou. A pak si nabrat vodu ze studánky a nepít tu kohoutkovou, která tělu neprospívá, jak nám našeptává naše duše. Jsem naladěna na podobnou notu.
přidáno 18.09.2022 - 00:15
Tohle snad patří do prózy.
přidáno 17.09.2022 - 08:06
Vážně velká moudra nádherně vyjádřená...
přidáno 17.09.2022 - 01:42
Struna strunu rozezvučí, rezonuji s tvým podáním.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Tři moudra moudrá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Úryvek Hlídač Stromů

» nováčci
napp1ng bookworm
» narozeniny
Vladan [14], marinka [10], Gabriela Malá [2]
» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :
Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming