Tu du,tu du.

Tu du, tu du, tu du se ozývá zpod kolejí,

v kupé svázané pohledy sobě vyprávějí.

Jídelní vůz, tam vnučka z dědou, 

ona zmrzlinový pohár,

on kávu se šlehačky pěnou.


V uličce náhodné setkání,

mezi nimi tolik slov, 

jak by se dávno znali,

tu du, tu du, tu du,

dál kola po kolejích utíkaly.

Krajina jak kulisy na divadle,

hercem zde byl každý.


Tu du, tu du, tu du.

Zpomaluje vlak, vjíždí na nádraží,

konečna stanice?

Ne, na lístku jiné jméno.

Nástupiště náhle osiřelo,

zas ten monotón,

nové setkání.

Únava se choulí za kabát.