V zrcadle vidím krásnou dívku
bez úsměvu a naděje
Kolik bolestí, křivd, radostí a lásek
je ukryto v rýhách té tváře
A já stále vidím tu mladou slečnu
s hustými vlasy a tmavým obočím
Už zvykla jsem si, že zhlíží na mě v šedi
Tak alespoň na chvíli rozzářím barevným šátkem,
co ztrácí se před očima a pomalu vyjdu
na zápraží, možná ji někde zahlédnu
a ona se na mě tiše usměje
bez úsměvu a naděje
Kolik bolestí, křivd, radostí a lásek
je ukryto v rýhách té tváře
A já stále vidím tu mladou slečnu
s hustými vlasy a tmavým obočím
Už zvykla jsem si, že zhlíží na mě v šedi
Tak alespoň na chvíli rozzářím barevným šátkem,
co ztrácí se před očima a pomalu vyjdu
na zápraží, možná ji někde zahlédnu
a ona se na mě tiše usměje
18.07.2022 13:58
Ze srdce děkuji za komentář. Báseň fantazie není, je v ní promítnuta má 16 letá práce v domově pro seniory.
18.07.2022 12:33
Moc pěkný text. Jestli tvé údaje jsou pravdivé, tak je Ti teprve 55 tak to vnímám spíš jako fantazii. Pestrobarevné šátky k babičkám patřili, dnes je už babičky moc nenosí. V textu to na mne působí jako symbol, velmi dobrý symbol a má svůj kontrastní význam vůči šedi. Pěkná pointa.
16.07.2022 07:34
Připomnělo mi to pětiverší "Stáří" od Kakinomota no Hitomara:
Zrcadlo jasné! -
Ostrý v něm obraz
studeným světlem rýsován:
Ten, jehož vidím stát proti sobě,
kdo je ten starý, neznámý pán?
Tvoje báseň je stejně něžná, jen možná víc nostalgická. Co změnit třetí a čtvrtý verš? "Co všechno je ukryto / v rýhách té tváře".
Zrcadlo jasné! -
Ostrý v něm obraz
studeným světlem rýsován:
Ten, jehož vidím stát proti sobě,
kdo je ten starý, neznámý pán?
Tvoje báseň je stejně něžná, jen možná víc nostalgická. Co změnit třetí a čtvrtý verš? "Co všechno je ukryto / v rýhách té tváře".
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.