![]() ![]() ![]() ![]() |
Vezmi z mé dlaně štěstí,
Sáhneš do prázdnoty.
mám jej v tuhle danou chvíli.
Za okamžik může být vše jinak.
Vezmi z mého srdce lásku.
Pokud jej vyrveš,
já budu mrtev, ty spokojen.
Cit neuchopíš,
zatvrzelostí jej nevzkřísíš v sobě.
Jen klam a přetvářka s výrazem chladu.
Vezmi si co chceš,
budeš sám a nešťasten.
Sáhneš do prázdnoty.
mám jej v tuhle danou chvíli.
Za okamžik může být vše jinak.
Vezmi z mého srdce lásku.
Pokud jej vyrveš,
já budu mrtev, ty spokojen.
Cit neuchopíš,
zatvrzelostí jej nevzkřísíš v sobě.
Jen klam a přetvářka s výrazem chladu.
Vezmi si co chceš,
budeš sám a nešťasten.

Nechá se v západkách slov.
Nechá se životem obejmot.
Nechá se klamat.
Nechá se chránit
Nechá se zranit
Nechá se v zapadkách slov
Nechá se schovat.
Nechá se i nemilovat
Nechá se životem obejmot.
Nechá se klamat.
Nechá se chránit
Nechá se zranit
Nechá se v zapadkách slov
Nechá se schovat.
Nechá se i nemilovat

"Vezmi z mé dlaně štěstí" a "vezmi z mého srdce lásku" na mě působí příliš vzletně. Vadí mi "v tuhle danou chvíli", což by šlo nahradit třeba "pouze v danou chvíli". A proč "ve svém já"? Stačí přece "v sobě".
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zůstaneš sám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V hřebenu
Předchozí dílo autora : Obraz
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
ladygodiwa [13], Davidss [9], fastavačka [8], oči směrem k zemi [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?