|
|
Vezmi z mé dlaně štěstí,
Sáhneš do prázdnoty.
mám jej v tuhle danou chvíli.
Za okamžik může být vše jinak.
Vezmi z mého srdce lásku.
Pokud jej vyrveš,
já budu mrtev, ty spokojen.
Cit neuchopíš,
zatvrzelostí jej nevzkřísíš v sobě.
Jen klam a přetvářka s výrazem chladu.
Vezmi si co chceš,
budeš sám a nešťasten.
Sáhneš do prázdnoty.
mám jej v tuhle danou chvíli.
Za okamžik může být vše jinak.
Vezmi z mého srdce lásku.
Pokud jej vyrveš,
já budu mrtev, ty spokojen.
Cit neuchopíš,
zatvrzelostí jej nevzkřísíš v sobě.
Jen klam a přetvářka s výrazem chladu.
Vezmi si co chceš,
budeš sám a nešťasten.
Nechá se v západkách slov.
Nechá se životem obejmot.
Nechá se klamat.
Nechá se chránit
Nechá se zranit
Nechá se v zapadkách slov
Nechá se schovat.
Nechá se i nemilovat
Nechá se životem obejmot.
Nechá se klamat.
Nechá se chránit
Nechá se zranit
Nechá se v zapadkách slov
Nechá se schovat.
Nechá se i nemilovat
"Vezmi z mé dlaně štěstí" a "vezmi z mého srdce lásku" na mě působí příliš vzletně. Vadí mi "v tuhle danou chvíli", což by šlo nahradit třeba "pouze v danou chvíli". A proč "ve svém já"? Stačí přece "v sobě".
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zůstaneš sám : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : V hřebenu
Předchozí dílo autora : Obraz
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Claire [17], raDan [12], Zdenička [12], darknessBara [11], KristynaKlimova [11], NoName [8], LudvíkRoiSoleil [5], Romuska777 [3], Dandik [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)

