Jen tak

Sedni si a usrkni slzu z čaje, 

kam právě dopadla.

Oči obdivují tvou ženskost,

ty se nehněváš,

víš, že jiný nejsem,

ztěžka mne něco přetvoří.

Koukni a směj se, 

tam vrabčák švitoří.

Misku vody dám tvému příteli,

slova se drolí, nač bychom seděli.

Cestou se kutálí kroky,

kytky nás pozdraví,

kolem létají ptáci a koníkům jde o zdraví.

Čas tak utíká jak písek z hodin přesýpacích,

chvíle zaniká a tvé já se domů vrací.

Ze srdce plátek zlehka uloupnutý,

v myšlenkách zmatek.

Ne, jen loučení.