 12.07.2022 4 680(6) 0 |
Sedni si a usrkni slzu z čaje,
kam právě dopadla.
Oči obdivují tvou ženskost,
ty se nehněváš,
víš, že jiný nejsem,
ztěžka mne něco přetvoří.
Koukni a směj se,
tam vrabčák švitoří.
Misku vody dám tvému příteli,
slova se drolí, nač bychom seděli.
Cestou se kutálí kroky,
kytky nás pozdraví,
kolem létají ptáci a koníkům jde o zdraví.
Čas tak utíká jak písek z hodin přesýpacích,
chvíle zaniká a tvé já se domů vrací.
Ze srdce plátek zlehka uloupnutý,
v myšlenkách zmatek.
Ne, jen loučení.
kam právě dopadla.
Oči obdivují tvou ženskost,
ty se nehněváš,
víš, že jiný nejsem,
ztěžka mne něco přetvoří.
Koukni a směj se,
tam vrabčák švitoří.
Misku vody dám tvému příteli,
slova se drolí, nač bychom seděli.
Cestou se kutálí kroky,
kytky nás pozdraví,
kolem létají ptáci a koníkům jde o zdraví.
Čas tak utíká jak písek z hodin přesýpacích,
chvíle zaniká a tvé já se domů vrací.
Ze srdce plátek zlehka uloupnutý,
v myšlenkách zmatek.
Ne, jen loučení.
13.07.2022 - 07:40
Jen tak : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Blecha
Předchozí dílo autora : Mandelinka
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
HellRammCZ [13], Athar [11], Niemand [10]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
