přidáno 25.07.2008
hodnoceno 1
čteno 1674(18)
posláno 0
Dívka, toužící po chvilce něhy
Vítr jí zaplétá konečky vlasů
Již se nebojí, překročit břehy
Stále musí, hledat svou spásu

Její oči, jsou bolestně zbrázděné
Všemi smutky, našich věků
A srdce, neustále zraněné
Životem, podobným člověku

Netouží po tom, dostat se do nebe
Potají zpívá si, tajemné rýmy
Ledová vichřice, do dlaní zebe
A ona se konejší, slovy svými

Poslouchalo se to jednoduše
Naděje se roztříštila, o chladný kámen
Kdo cosi povídal, o oknu do duše
Zbylo jen, amen..
přidáno 01.08.2008 - 20:07
Inu, i takový je život...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyryto do kamene.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Třináct rudých růží
Předchozí dílo autora : Vůně deště

» narozeniny
Prue-Halliwell [18], Aliwien [18], tami [15], morava [15], Padvephyr [13], Špunt [12], Modrý Vrabec [8]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming