|
|
Dívka, toužící po chvilce něhy
Vítr jí zaplétá konečky vlasů
Již se nebojí, překročit břehy
Stále musí, hledat svou spásu
Její oči, jsou bolestně zbrázděné
Všemi smutky, našich věků
A srdce, neustále zraněné
Životem, podobným člověku
Netouží po tom, dostat se do nebe
Potají zpívá si, tajemné rýmy
Ledová vichřice, do dlaní zebe
A ona se konejší, slovy svými
Poslouchalo se to jednoduše
Naděje se roztříštila, o chladný kámen
Kdo cosi povídal, o oknu do duše
Zbylo jen, amen..
Vítr jí zaplétá konečky vlasů
Již se nebojí, překročit břehy
Stále musí, hledat svou spásu
Její oči, jsou bolestně zbrázděné
Všemi smutky, našich věků
A srdce, neustále zraněné
Životem, podobným člověku
Netouží po tom, dostat se do nebe
Potají zpívá si, tajemné rýmy
Ledová vichřice, do dlaní zebe
A ona se konejší, slovy svými
Poslouchalo se to jednoduše
Naděje se roztříštila, o chladný kámen
Kdo cosi povídal, o oknu do duše
Zbylo jen, amen..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vyryto do kamene.. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Třináct rudých růží
Předchozí dílo autora : Vůně deště
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dablik [18], Marge [16], Hanys [15], Abulia Tëëthing ëLëSDé [15], maestus poeta [13], The secret one [12], Stefi [12], Vilík [12], gade [12]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Homér :Nebál bych se s ním vyrazit někam daleko mimo civilizaci, nenechal by mě ve štychu.

