přidáno 31.10.2021
hodnoceno 1
čteno 802(9)
posláno 0
Ležím nahý na studené zemi,
stébla trávy se ohýbají pod tíhou rosy.
teplo uvnitř mě udržují ptačí zpěvy,
plačtivé písně, co pějí kosi.

Mělký dech s třesoucím se koncem,
tkáň oslabená brzy již provlhne.
romantické výjevy s hořkým puncem,
mé tělo už se nepohne.

Zpocený budím se, v posteli se tyčím,
promluvím potichu, úlevu hledám v hlase,
ty dva momenty nerozděleny ničím,
protože cítím se hrozně jako ve snu..už zase.
přidáno 31.10.2021 - 15:52
Možná by tomu prospěl nějaký přísnější rytmus. Ale oceňuji tvé obrazy, které nabízíš čtenáři; téměř každý verš mi připadá něčím zvláštní a zajímavý. Za všechny bych vyzdvihla "teplo uvnitř mě udržují ptačí zpěvy" a "tkáň oslabená brzy již provlhne".

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Sny bez hranic : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Jedno podzimní ráno
Předchozí dílo autora : Erós

» narozeniny
Ginny [14], Charlie [13], mondy [10], tadyna [3]
» řekli o sobě
Nikytu řekla o Tom Cortés :
Pan Textař, a taky skladatel a zpěvák. Je znát, že je z oboru a umí. Píše velmi dobře a nápaditě. I jeho písně jsou dobré. Rozhodně stojí za pozornost. Doporučuji. ;-)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming