přidáno 20.07.2008
hodnoceno 2
čteno 1578(11)
posláno 0
Pohled se stáčí ke dveřím,
nečekám a čekám přec.
Že zaklepe - tomu nevěřím,
je to dávno jasná věc.

Čekám a čekám v temném tichu,
zrychlený dech a srdce bušení.
Topím se ve vlastním hříchu,
o tom on nemá ani tušení.

Pohled mi ulpí na klice,
pevná je, stále bez hnutí.
Bolí to, bolí velice,
k pláči mě zase přinutí.

Čekám a čekám, on je pryč,
už na vědomí vzít to musím.
Rezaví v zámku starý klíč,
vlastní vinou se udusím...
přidáno 27.08.2008 - 15:40
souhlasím... žádný dušení... hezky pořádně se nadechni... a bude fajn
přidáno 30.07.2008 - 18:40
naději neztrácej
posbírej všechny barvy
a maluj veselejší obrazy

bude líp :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čekání : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : "Blízko"...aneb samota v Tvé přítomnosti
Předchozí dílo autora : Smutek na ramenou

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku