O lžích a pravdě

O lžích mluví se
mezi dvěmi jemně

neb spálí víc
než špičku jazyka.

Pravdu
- co hledáš -
nalezneš ve mě.
Ač tobě
- milý můj -
zhola nic neříká.


Pohleď jí do očí.

Neodvracej dál
svůj zastřený zrak.

Když zády se
- k ní i mě -
dnes znovu otočíš
ze smyslu lásky pak
zbyde nám pouhý vrak.


Tak pohleď jí do očí.
Promluv s ní.
Nespěchej.

Omluv se
přiznej se

- dřív než tě osočí. -

Nahoty duše své
v té chvíli se nelekej.


Pravda
ta beze lsti
v citech ti pomůže.
Ač někdy těžká je
a jde z ní strach.

Ona však
- jediná -
stopy zla přemůže.

Pochyby
domněnky

promění snadno v prach.


Mezi lžemi
- těmi všemi -

na víc nic nečekej
pevně ji v srdci svaž.

A chceš-li (s) láskou žít
vezmi ji za ruku.

Pak dříve
- než pozdě je -
svou cestu dobře zvaž.