|
dala jsem ti rok a půl svého života)
|
Počítám ozvěny tvých plytkých slov
a přitom se jen víc ztrácím v sobě
Už vím, jak dokáže bolet upřímnost
a víra v to, co je jen iluzí v mojí hlavě
-copak nevidíš ty další, co pro ně stojí řady?
Nad poli se prolnul pláč
A lesní potok vysychá
rok od roku více
a přitom se jen víc ztrácím v sobě
Už vím, jak dokáže bolet upřímnost
a víra v to, co je jen iluzí v mojí hlavě
-copak nevidíš ty další, co pro ně stojí řady?
Nad poli se prolnul pláč
A lesní potok vysychá
rok od roku více
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.