bojím se
kolik vazeb jsi už přetrhal jako prádelní šňůry
kolika dcerám nezapletl copánky, kolik
synů nenaučil jezdit na kole
kolik dodávek jsi naboural, když se ti
oči zasekly na mých šatech
bojím se, jak to všechno skončí
když to po letech vypadá teprv jako začátek
strachy bdělosti 23:58
ale stejně se nezbavím pocitu,
že bych si tě měla nechat
a vystavit do vitríny
kolik vazeb jsi už přetrhal jako prádelní šňůry
kolika dcerám nezapletl copánky, kolik
synů nenaučil jezdit na kole
kolik dodávek jsi naboural, když se ti
oči zasekly na mých šatech
bojím se, jak to všechno skončí
když to po letech vypadá teprv jako začátek
strachy bdělosti 23:58
ale stejně se nezbavím pocitu,
že bych si tě měla nechat
a vystavit do vitríny
29.07.2021 12:39
holka.přes.ulici: děkuji, drahá, že mi vždycky pripomeneš, že aspoň pro někoho to píšu. :)
20.07.2021 14:25
Tvoje básně mám prostě hrozně ráda. Tahle není výjimkou, ty emoce přímo prýští..
22.06.2021 23:51
Ano, muži občas milují šaty. Pokud občas spadnou na zem, tak zkoumají to, co zdobili. Ideální je když přijdou na to, že klenot, bytost vlastně zdobí sama sebe.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.