Pokračování satirického odlehčení současné české situace. Bez ministra se Absurdistánu daří, z vtipné kaše se přesouvá do „nové normalizace“ a realitou se stávají diskotéky bez hudby.
přidáno 05.06.2021
hodnoceno 0
čteno 229(2)
posláno 0
Zanedlouho investigativní novináři odhalili, že Adéla Čistotná byla zapletená do potenciálně ilegálních peněžních transakcí. Předseda vlády pro ni sice měl pochopení, protože měl již také delší dobu problémy s legalitou svých finančních transakcí, ale nechtěl, aby se jeho vláda zapsala do dějin jako vláda ekonomických kriminálníků, a tak Adélu Čistotnou raději odvolal.

Jakmile odešla, začalo se Absurdistánu ve všech ohledech nebývale dařit.

Mezi lidmi prudce rostl zájem o ošetření bojovým repelentem. Ne proto, že by se snad báli napadení od mikrostátu, ale proto, že po ošetření si už nemuseli nechat povinně šťourat v nose. Současně také prudce rostly dodávky repelentu a nárok na repelent zdarma se otevíral dalším a dalším skupinám obyvatel.

Počty napadených dál klesaly. Také prognózy vypadaly skvěle, podle některých dokonce část již mrtvých měla znovu obživnout, a vtipná kaše se blížila ke šťastnému konci. Předseda vlády tehdy vystoupil v rozhlase s projevem, kde vylíčil úspěchy své vlády (a zamlčel neúspěchy) a přičetl je své vytrvalé práci a geniální strategii. Následně rozpustil krizový štáb, sestávající v té době ze tří seismologů, pěti ekonomů, sedmi politologů, dvou egyptologů, dvanácti filozofů a jednoho senilního generála ve výslužbě, aby tam měl kdo rozkazovat. Předseda vlády prohlásil, že Absurdistán je na tom tak dobře, že krizový štáb už nikdy nebude potřeba.

A aby občané dostali další dávku radosti a jeho straně stouply volební preference, uvolnil také další dávku vládních opatření.

Mikrostát si zatím bujaře užíval v zahraničí a o Absurdistán se příliš nestaral, takže vtipná kaše mohla skončit pomalu a bez většího rozruchu. Jenže to by Absurdistán nesměl mít právníky a soudce.

Nejabsurdnější soud Absurdistánu vynesl rozsudek, že vláda si nemůže dělat, co se jí zachce, a to navzdory tomu, že to tak už skoro dva roky dělá. Stimulovat radost malými postupnými dávkami pocitu štěstí si prý mohou dovolit algoritmy sociálních sítí, ale ne vláda. A tak vládě nařídil umožnit otevření zbytku dosud uzavřených provozoven a obchodů ihned.

Předseda vlády tedy „zaplakal“ nad dalším víkendem, který nemohl strávit se svojí oblíbenou počítačovou hrou, sedl si k vládnímu stolu a začal urychleně sepisovat pravidla „nové normalizace“, která měla z nařízení soudu již od následujícího pondělí (protože „ihned“ znamenalo pochopitelně příští pondělí) vystřídat vtipnou kaši.

Pravidla nové normalizace byla na absurdistánské poměry nebývale logická: v restauracích se smělo konzumovat jídlo, ale ne pouštět filmy, protože pouštět filmy prý bylo nebezpečné; v kinech se smělo pouštět filmy, ale ne konzumovat jídlo, protože konzumovat jídlo prý bylo nebezpečné. Na diskotékách se nesmělo tančit ani zpívat a nesměla se tam hrát hudba. Do bazénů mohlo tak málo lidí, že do těch nejmenších se nevešel ani provozovatel.

Všechny provozovny byly navíc otevřeny výhradně pro zákazníky ošetřené bojovým repelentem nebo zákazníky s čerstvě vyčištěným nosem a úředním potvrzením. Toto omezení pak bylo hned od pondělka porušováno asi deseti procenty obyvatel, takže byla na jeho kontrolu povolána policie. Jenže právníci zjistili, že zákazníci mají právo policistům potvrzení o vyčištění nosu nebo ošetření repelentem nepředložit, takže z kontrol se stal hon na hlupáky, kteří o tomto právu nevěděli, a procento nedodržujících pomalu rostlo...

Bazény nakonec většinou vůbec neotevřely, protože se jejich provozovatelé báli, že je vláda zase zavře, až za pár týdnů najde způsob, jak vyzrát na rozhodnutí soudu. Restauracím se zase nedařilo otevřít, protože kuchaři mezitím nastoupili do domovů důchodců a zjistili, že si tam vařením pro seniory vydělají třikrát tolik než prací ve špičkové restauraci.

Provozovatelé diskoték několik týdnů dumali nad tím, jak udělat taneční zábavu bez tance a bez hudby. Člověk by čekal, že v Absurdistánu na takovou věc musejí být připraveni, ale nebyli. Nakonec někoho napadlo polepit stěny reklamními plakáty od sponzorů a nechat si od nich platit za návštěvníky, kteří se na ně přijdou podívat, ale tato inovace nebyla úspěšná, protože se nepodařilo vytvořit úspěšnou reklamní kampaň, která by návštěvníky na takové místo přilákala.

Podíl obyvatel ošetřených bojovým repelentem po mnoha měsících dosáhl závratných patnácti procent a další týdny se čekalo, jak nová normalizace dopadne.


Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Prokop z Absurdistánu (25) : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Revolta Lenky Kočího (26)
Předchozí dílo autora : Sexistický vtip (24)

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Apple MacBook

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2022 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku