Náročná hra.
přidáno 08.02.2021
hodnoceno 11
čteno 746(13)
posláno 0
To vám takhle jedna dáma,
pozvala mě domů sama,
nemůže prý dneska spát,
jestli karty umím hrát.

Tak jsme chvíli očko hráli,
jen o sirky riskovali,
brzy jí hra nebaví,
prý zná lepší zábavy.

Nejsem žádný zajíc přece,
do ložnice už mě vleče,
marná je má obrana,
budu tam až do rána.

Hned jsem dole, potom na ní,
vášnivá je tahle paní,
jenom skončím, ona začne,
její prsty jsou zas lačné.

Když mě ráno propustila,
zmizela má mužná síla,
nemám formu, to mě leká,
Helenka už na mě čeká.
přidáno 09.02.2021 - 11:59
Z nitra: Díky moc.
přidáno 09.02.2021 - 01:21
No jo, že mě vůbec nepřekvapuje,
jaké plémě tuto báseň kvituje :o)
přidáno 09.02.2021 - 00:48
Miňko: Díky Ti.
přidáno 09.02.2021 - 00:20
Vyplývá z té pověsti, ženský že jsou neštěstí, vyplývá z té lovestory, že jsou ženský potvory. Za což vzývejme díky...
Moc povedená...
přidáno 08.02.2021 - 22:30
Nine: Díky za koment.
přidáno 08.02.2021 - 21:20
Nevadí, Helenka si jistě najde náhradu z masa a kostí.
přidáno 08.02.2021 - 20:00
WinePoet
slavek:
Každý Franta dávno ví, že
-není to žádná novinka-
tam kde člověk z masa selže
nastupuje technika.
přidáno 08.02.2021 - 18:13
slavek: Také děkuji.
přidáno 08.02.2021 - 16:58
Zasmál jsem se. I komentáři vinného poeta. Díky pánové.
přidáno 08.02.2021 - 16:29
WinePoet: Dobrý nápad, dík za koment.
přidáno 08.02.2021 - 14:48
WinePoet
Helča je jak na trní,
neb vibrátor nevrní.
Nelekej se Helenky
kup jí nové baterky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Karetní večer : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Lechtivé haiku
Předchozí dílo autora : Opice a opice

» narozeniny
Kira.cool [18], vokis [17], littlekaci [14], iluze [13], hříšník [12], Meedea [12], Mona019 [12], Darek [10], Breta [9]
» řekli o sobě
shane řekl o Severka :
Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming