Neu
 22.01.2021
7
1238 (14)
0
Sedím na gauči v potemnělé místnosti
a hudba je těžší než vzduch.
Kamarád už dávno usnul
pod tíhou piv a panáků
Jacka Danielse.
Na skříni leží jeho stará kytara.

Probrali jsme všechno
od vlasů, přes prsa, až po zadky,
a další problémy, týkající se holek.
A pak jsme pili na radost
ze zakázanýho setkání.
Bylo dvacátýho ledna 2021.

Kdysi jsme spolu řádili na pódiu,
potom na baru,
potom už jen po telefonu
a pak jsme se skoro pět let neviděli.
Neměli jsme čas.
Blbost.
Blbosti.
Oba jsme se jim oddávali
8000 kilometrů od sebe.

Dneska jsme oba stejný dřeva
jen s novými letokruhy.
Stejné akordy jen na jiné pražce.
Stejný prstoklad jen v jiných postelích.
Jiná je značka alkoholu, ale stejný trable
jinej věk, stejný otázky,
jiné tóny ve stejných rozladěných hlavách.
Ani jeden jsme nedospěli.
Nikam

Vlasy, prsa, zadky, problémy
a pořád dokola………
 24.01.2021 00:43
Z nitra: slavek: Proto raději na žádné srazy už léta nechodím. Ale není to náhled do mužského světa, je to náhled do určitého úhlu pohledu.
 23.01.2021 14:05
 Neu
Akaia: priznam se, ze ja taky. Diky za cteni ;-)
 23.01.2021 10:51
Těšila jsem se, až zase něco napíšeš.
 23.01.2021 08:40
Kdybys to třeba tisíckrát napsal "do sloupečku", stále je to próza a ne poezie.
 23.01.2021 07:11
A při příštím setkání to budou nemoci, choroby, bebínka, léky a pořád dokola...
 23.01.2021 00:08
Po přečtení jsem si říkala, kolik ti je let.
Píšeš "kdysi", to je jako bys byl kmet.
A ty seš přitom mládě, jura jakbysmet.
Jinak díky za náhled do mužskýho světa :o)
 22.01.2021 16:50
„dneska jsme oba stejný dřeva/jen s novými letokruhy“ je super.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.