|
Nejsem si jist do jaké kategorie...
|
Věž z karet
Jako z karet
vratká věž
bortí se vždy
tvá nejnovější lež.
Říkáš mi často,
s pohledem anděla,
že ty nic zlého
provést jsi nechtěla.
Zvony andělů,
zvou mne do nebe,
pak ale ďábel
posílá tebe.
Už snad na útěk
chci se dát!
Vtom říkáš mi něžně:
„pojď a měj mě rád.“
A já? Rád opět
přijmu prohru svou.
Slyším se říkat:
„lásko, buď jen mou...“
Jako z karet
vratká věž
bortí se vždy
tvá nejnovější lež.
Říkáš mi často,
s pohledem anděla,
že ty nic zlého
provést jsi nechtěla.
Zvony andělů,
zvou mne do nebe,
pak ale ďábel
posílá tebe.
Už snad na útěk
chci se dát!
Vtom říkáš mi něžně:
„pojď a měj mě rád.“
A já? Rád opět
přijmu prohru svou.
Slyším se říkat:
„lásko, buď jen mou...“
08.02.2021 18:05
Lež má krátké nohy, ale pořád nás honí :-))). Známe - ze života - dobrá básenka.
17.01.2021 10:00
bazi: Dá se to brát i jako škádlivá hra. Kočka s myší. Když to baví oba.
Díky.
Díky.
17.01.2021 09:36
Běda mužům, kterým žena vládne. V každém vztahu je ten jeden dominantní a druhý vždy závislý. Vyrovnanost či nějaká spravedlnost neexistuje, nemá své opodstatnění. Naštěstí jsem se narodil coby ta první kategorie a ublíženosti, křivdy, plynoucí z lásky, nezažil, ani bych neměnil. Závislosti a submisivita totiž dokáží z člověka udělat hadr na podlahu, čehož jsem byl nesčetněkrát svědkem - smutné. Nikdo to bohužel neovlivní, je to danost.
17.01.2021 07:26
Tuším, že chlap tě asi neinspiroval, co? Ta je velice dobrá, četla jsem ji několikrát :o) Minimalistická, ale jasná...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.