|
RD
 16.01.2021 2 776(6) 0 |
Jitra zvlhlá pláčem ochraptělých.
V uších my zní dusot, kopyt jednorožců.
Zítra nebo včera, slité dohromady.
Padám odrážím se ode zdí, plivu krev.
Zázraky jen v říši bludiček, pasoucích se.
Snídám úzkost, obědvám depresi.
Už jsem zcela naplněn, až po samý okraj.
Zlomeny rozlitý podrytý, ukrytý posednutý.
Rozřezali mně na malé kousíčky, nic tu nezbylo.
Deset deka toho co zuby nevycení, prosím nakrájet.
Pokrytý blátem zcela zmaten, proklet prý na věky.
Ono stačí jen pár let, nemoci my nohy z radostí podrazí.
Krása je v tobě zní jako cinknutí, nepostřehnutelné.
Hnus je taky tam prolínají své světy, jsa uprostřed.
Jsem ušit horkou jehlou, sváry ještě doutnají.
Vybuchl člověk prý jen tak vzteky prý, to byl ale bordel.
Zatínám zuby žiji jen pro sladké usnutí, tápu kradmo.
Dotek sáhnutí na štěstí, nebo jen její vůni cítit, postačí.
Ustrašený tím dějem dalším, zvedám hlavu tělem klamu.
Prostrčen skrz hlaveň děla, jak se ten život vlastně dělá.
V uších my zní dusot, kopyt jednorožců.
Zítra nebo včera, slité dohromady.
Padám odrážím se ode zdí, plivu krev.
Zázraky jen v říši bludiček, pasoucích se.
Snídám úzkost, obědvám depresi.
Už jsem zcela naplněn, až po samý okraj.
Zlomeny rozlitý podrytý, ukrytý posednutý.
Rozřezali mně na malé kousíčky, nic tu nezbylo.
Deset deka toho co zuby nevycení, prosím nakrájet.
Pokrytý blátem zcela zmaten, proklet prý na věky.
Ono stačí jen pár let, nemoci my nohy z radostí podrazí.
Krása je v tobě zní jako cinknutí, nepostřehnutelné.
Hnus je taky tam prolínají své světy, jsa uprostřed.
Jsem ušit horkou jehlou, sváry ještě doutnají.
Vybuchl člověk prý jen tak vzteky prý, to byl ale bordel.
Zatínám zuby žiji jen pro sladké usnutí, tápu kradmo.
Dotek sáhnutí na štěstí, nebo jen její vůni cítit, postačí.
Ustrašený tím dějem dalším, zvedám hlavu tělem klamu.
Prostrčen skrz hlaveň děla, jak se ten život vlastně dělá.
09.03.2021 - 23:37človiček: Človíčku, díky krásně jsi to popsal. Pochopil jsi to že nejde ani tak o slova ale o pocity z té celé básně. Je to jako píseň v cizí řeči, vnímáš spíše atmosféru a emoce.
16.01.2021 - 23:02Tohle je galérie a tvé obrazy jsou novým směrem.Je cítit rozmach štětcem a má to spoustu pocitů, lidé jich již tolik ani neznají. A tak hledají a musejí vzpomínat na obsah který jim vracíš ze vzpomínek.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
DRÁT OSTNATÝ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : TAKY
Předchozí dílo autora : PŘIJELA POUŤ
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
zajem [17], nebezpecny [16], Nevim7 [10]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
