Osobně laděná úvaha o stresu, ergonomii, psychohygieně a vlivu současných vládních opatření na psychiku člověka.
přidáno 28.10.2020
hodnoceno 6
čteno 60(9)
posláno 0
V noci na dnešek se mi zdál sen, ve kterém jsem jel/a do zaměstnání tramvají nemajíc roušku, a dělalo mi starosti, že lidé kolem většinou roušku mají, takže jsem si nejdřív zakrýval/a nos a ústa plastovou nákupní taškou (aniž bych se dusil/a) a poté jsem raději zamířil/a zpět domů, abych si roušku vzal/a. Po cestě jsem potkal/a osobu, která měla stejný batoh jako já (fialový) a dělalo mi starosti, že má větší prsy než já.

Když jsem se probudil/a, překvapilo mě, jak moc se můj sen liší od reality, přesněji řečeno, jak moc je zastaralý. Do zaměstnání už víc než měsíc pravidelně nedojíždím a i předtím jsem tam i nazpět dojížděl/a vlakem, ne tramvají. Roušky jsem po venku nosil/a bez přestávky už od března, od září jsem přešel/a na filtrační masky, protože jsem tušil/a, že návrat dětí do škol způsobí katastrofu, a od října dokonce na jednorázové respirátory, protože ta katastrofa už začala být vidět ve statistikách. S tím, že v plastové nákupní tašce se lze udusit, mám také zkušenost, i když už hodně vzdálenou, a fialový batoh jsem nosil/a naposledy před několika lety.

Myslím, že můj sen čerpal z hlubin dlouhodobé paměti, protože od doby mé domácí izolace mi klesly zdroje inspirace a zaujetí. Je pro mě těžší něco smysluplného napsat, protože žiji v sice bezpečném, ale jednotvárném prostředí (a to ve vizuálním i sociálním smyslu). Proto jsem v poslední době většinu své tvůrčí činnosti věnoval/a projektům Prokop z Absurdistánu (satirická parodie na českou politickou reakci na pandemii) a Linux: Kniha kouzel (sbírka krátkých řešených příkladů z prostředí linuxu). Sociální kontakty online vyhledávám stejně, nebo možná dokonce i trochu víc než předtím, bohužel se však setkávám s ještě horším nezájmem a zajímalo by mě, čím to je. Očekával/a bych, že když jsou lidé vystresovaní a nespokojení, je jim špatně a něco je bolí (ať už doslovně nebo v jakémkoliv přeneseném smyslu), budou si chtít postěžovat, uvolnit se, svěřit se, vidět se přes videochat a sdílet pocity. Namísto toho se ale kontaktům se mnou vyhýbají a jako poraněná a vyčerpaná zvířata se stahují do ještě větší izolace.

Já si myslím (částečně přenosem vlastní zkušenosti na představu o druhých), že většinu stresu a strádání si lidé způsobují svojí neznalostí. Třeba když jsem začínal/a nosit roušky, páchly mi, než jsem přišel/a na to, jak je správněji udržovat; nějakou dobu mi „lezly do očí“, než jsem vymyslel/a způsob, jak si je nasadit tak, aby to bylo pohodlné. (K tomu bylo potřeba i zrcadlo a postup platí jen pro jeden konkrétní typ roušky.) Nějakou dobu jsem s rouškou nezvládal/a číst knihy a poslouchat hudbu, ale v průběhu léta se mi podařilo redukovat zamlžování skel brýlí, a tak již obojí celkem zvládám. Bylo by ale mnohem pohodnější, kdybych to vše nemusel/a vymýšlet sám/a a dostal/a na to srozumitelný a přesný návod. Navíc pro lidi s nižší inteligencí je takový návod vyloženě nutnost, protože ti takové postupy sami neobjeví.

Analogická situace nastal/a při dlouhodobé práci z domu s klávesnicí, myší a monitorem. Dlouho jsem hledal/a klávesnici, která by mi vyhovoval/a; klasickou myš jsem kvůli bolestem zápěstí nedávno vyměnil/a za vertikální a s monitory stále ještě nejsem stoprocentně spokojený/á, ačkoliv se zdá, že to možná půjde vyřešit nalezením vhodného nastavení jasu a kontrastu. Jenže všechno to experimentování stojí spoustu peněz a taková rodina, která nedávno věnovala poslední úspory na notebook pro dítě, aby se mohlo učit z domu, nejspíš bude očekávat, že dítě bude psát úkoly na té klávesnici, která na notebooku je, kreslit do výtvarné výchovy touchpadem, sedět u toho na židli, která byla určená k půlhodinovému jídlu u stolu a ne k osmihodinové práci na počítači, a spokojí se s displejem notebooku a s jeho vestavěnými reproduktory. Kdyby něco takového dělal dospělý zaměstnanec, brzy by ho bolela ruka, krk, záda, možná i hlava, oči a některé další části těla. Děti jsou v tomto ohledu podstatně odolnější a mají podstatně menší znalosti a možnosti srovnávání, takže jsou pak vystresované a vinu za to přičítají vládě, protože jen vláda a lékaři něco opravdu dělají a na lékaře je o něco těžší svoje problémy svést.

Mně by k vystresování docela stačilo, kdybych musel/a notebook každých pár hodin nabíjet a věnovat pozornost indikátoru úrovně nabití a různým notifikacím; proto jsem už vyřadil/a bezdrátovou myš a všechno, co jde, mám drátové, protože dráty se sice občas zamotají, ale přesto mám s nimi méně starostí než s bezdrátovými zařízeními jako jsou mobilní telefony či holicí strojky.

Také by mě zajímalo, jaký vliv má na stres používání dotykových displejů. Myslím, že přinejmenším u starší generace to musí být vliv silně negativní, protože se jejich ovládání nezvládají naučit.

Před nějakou dobou jsem si se zaujetím přečetl/a skripta na téma psychohygiena a dodnes mě udivuje, jak obtížné pro mě je se chovat tak, aby s tím moje psychika byla spokojená. Nějakou dobu mě třeba trápila senzorická deprivace. Se sociálními kontakty je zase problém, že si je člověk nedokáže zajistit sám (ledaže má disociativní poruchu identity; chabou náhražku představuje sledování televizních seriálů).

Moje představa, jak se druzí lidé v současné situaci částečného zákazu vycházení mají, není příliš přesná a rád/a bych si ji rozhovorem s některými z nich upřesnil/a. Dělá mi starosti obava, že lidé se možná stahují do „vnitřního světa“, který by u části společnosti mohl přerůst v různé psychické problémy, což by mohlo mít závažné následky v následujících volbách, protože lidé s psychickými problémy nejspíš většinou volí politiky s psychickými problémy a ti pak mohou způsobit značné škody.

Nicméně vzhledem k nedostatku informací z toho nemohu zatím vyvodit žádný závěr.


přidáno 30.10.2020 - 11:58
slavek: Děkuji za komentář. U antivirotika či případné vakcíny se bojím vedlejších účinků. Příliš mnoho lidí vlivných lidí bude mít zájem (ať už politický či finanční) na tom je zamlčovat či tajit. Zákaz vycházení nebo cestování sice není perspektivní nebo trvalé řešení, ale alespoň jsou u něj vedlejší účinky okamžité a zjevné a tajit se nedají.
přidáno 30.10.2020 - 10:33
Příroda se z principu brání přemnožení druhů a my jsme hodně přemnožení. Ať už to psychicky zvládneme jakkoli, je pravda to, co říkali někteří virologové už na jaře. Virus tady je a nikam nezmizí. Jádrem problému je, jestli a na jak dlouho vzniká imunita. Zatím to není jednoznačné. Pokud nevzniká nebo je jen krátkodobá, máme jedinou šanci. V tomto případě, výjimečně, nenasytnost velkých farmaceutických korporací. Vyvinutí úspěšně fungujícího antivirotika přinese miliardové zisky. Snad se to povede...
přidáno 29.10.2020 - 07:04
Martin42: Ekonomické problémy jsou přinejmenším v celé Evropě, rozhodně nejsou specialitou naší vlády a Evropská unie zatím nechce nechat jednotný evropský trh zkolabovat jako celek, takže si nemyslím, že se to stane. Může se stát, že výrazně vzroste nezaměstnanost a ceny a zkrachují živnostníci a menší firmy, ale ani to se zatím nijak výrazně neblíží díky kurzarbeitu, různým dotačním programům apod. Naopak zdravotní kolaps se blíží každým dnem a vypadá nevyhnutelně.

Své investice se ochraňovat klidně snaž, tím ničemu neuškodíš.
přidáno 28.10.2020 - 21:05
Myslím Že to o čem píšeš už se stalo tedy že lidi kteři měli psychické Problémy zvolili současnou vládu která už dle mého nazoru Způsobila značné škody mě teda alspoň přijdou dostatečné jen se jim to ještě chvíli daří maskovat inflací
Lidi čekají zdravotní kolaps ale místo něj přijde kolaps ekonomický já se tedy snažim alspoň častečně ochraňovat své úspory a investice misto toho abych do nekonečna nesmyslným způsobem řešil Něco co v podstatě stejně nemůžu moc ovlivnit
přidáno 28.10.2020 - 11:44
človiček: Děkuji za podnětnou myšlenku a přeji hodně zdaru i tobě. :-)
přidáno 28.10.2020 - 11:42
Covid je zrcadlem a to co vidíme si myslíme a podle toho podléháme nebo jsme v pohodě.Někdy mám nutkání říkat lidem jak a co mají v zrcadle hledat ,aby to neodnesly , protože mi je líto , když to nedají ale nejsou schopni ani pochopit střevní obranu natož duševní štít a pokud nehledají samy nikomu neuvěří.Hodně zdaru přeji tobě a všem vnímavým.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
7 : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : 8
Předchozí dílo autora : 6 (Prokop z Absurdistánu)

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Pavel [13], trenérka [13], Deadly [10], ta"jemna" [6]
» řekli o sobě
mannaz řekla o BorůvkaB :
Básnířka i prozaička, které umí chytit za srdce, ale nezůstává bez rozumu. S dílky propracovanými, s duší i humorem. Nosí v sobě velký talent a kupu přátelské laskavosti.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

IPad Pro

Na velkém iPadu Pro vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2020 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku