|
Sněhulák mrkev chroustá.
 10.09.2020 0 339(5) 0 |
Ustrnul už neví
proč a zač jen
ten moment mu
probleskl hlavou.
Svítí světlo jakoby
něco pletlo, usmíření
s tmou pošetilou, kanoucí.
Zvony řvou, ohlušují
uši. Někdo něco tuší
a už běží, padá zrada..
Utkvělá myšlenka zní
v uších, čte si ty své
paměti. Odvěká cesta
do nitra člověka, nic
tě tam nečeká. Jen
vyprahlé zklamání, jako
větev nad tebou se naklání.
Ani o píď ani o metr tam
musí bránit svoji vlast v
zákopech nějaké další
nesmyslné války. Posílá
krvavé dárky v podobě
dělostřelectva. Ohlušující
řev, nese zkázu a benefiční
strach. V bahně nebo v krvi už.
Už se neví déšť staví scénu
melancholie, on v ní je. A ty možná
taky budeš, nebo ne zařvi že nechceš
umírat ve válce která se ani tím
termínem nenazývá. Je to jen
prý policejní akce, bez policie.
Ale s tebou vojáku, jak se ti tu
líbí? Potlesk na otevřené scéně
sklidíš, ale ty už nemáš čím tleskat.
Tvé údy přední už nejsou to co bývali.
Oni přesněji řečeno už ani nejsou.
Jen jakési pahýly ti zbyli, jak se tedy cítíš.
Já vím chceš se ukončit, tak dobrou
noc navždy, provždy, neb celou noc
nebo i život. A venku tam jen chčije
a chčije. Lije jako z konve průtrž mračen
Zamračen a smáčen možná i mrtev brzy
bude, zbyla jen představa realita krutá, dutá.
Změť myšlenek proudících hlavou, nepřestanou.
Stále tanou uštěpačné otázky ti kladou, odpověz
jak ani zastřelit se nejde. Žij nebo zemři ustálená
rozprava. Vstoupil a už neustoupil ani o krok, kdo
uklidí to svinstvo nachové?
proč a zač jen
ten moment mu
probleskl hlavou.
Svítí světlo jakoby
něco pletlo, usmíření
s tmou pošetilou, kanoucí.
Zvony řvou, ohlušují
uši. Někdo něco tuší
a už běží, padá zrada..
Utkvělá myšlenka zní
v uších, čte si ty své
paměti. Odvěká cesta
do nitra člověka, nic
tě tam nečeká. Jen
vyprahlé zklamání, jako
větev nad tebou se naklání.
Ani o píď ani o metr tam
musí bránit svoji vlast v
zákopech nějaké další
nesmyslné války. Posílá
krvavé dárky v podobě
dělostřelectva. Ohlušující
řev, nese zkázu a benefiční
strach. V bahně nebo v krvi už.
Už se neví déšť staví scénu
melancholie, on v ní je. A ty možná
taky budeš, nebo ne zařvi že nechceš
umírat ve válce která se ani tím
termínem nenazývá. Je to jen
prý policejní akce, bez policie.
Ale s tebou vojáku, jak se ti tu
líbí? Potlesk na otevřené scéně
sklidíš, ale ty už nemáš čím tleskat.
Tvé údy přední už nejsou to co bývali.
Oni přesněji řečeno už ani nejsou.
Jen jakési pahýly ti zbyli, jak se tedy cítíš.
Já vím chceš se ukončit, tak dobrou
noc navždy, provždy, neb celou noc
nebo i život. A venku tam jen chčije
a chčije. Lije jako z konve průtrž mračen
Zamračen a smáčen možná i mrtev brzy
bude, zbyla jen představa realita krutá, dutá.
Změť myšlenek proudících hlavou, nepřestanou.
Stále tanou uštěpačné otázky ti kladou, odpověz
jak ani zastřelit se nejde. Žij nebo zemři ustálená
rozprava. Vstoupil a už neustoupil ani o krok, kdo
uklidí to svinstvo nachové?
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
SNĚHOBÍLE : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : MANÉVR
Předchozí dílo autora : VINĚTA
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Peter.Bell [13], tulislečna [11], Witch of Darkness [10], Gabriela [9], Samuel Rain [9], Barbora [9], ježek [8], Vojta Frajer [6]» řekli o sobě
Singularis řekla o VKate :Má vynikající literární styl, její díla jsou důkladně promyšlená a mají logickou stavbu. Dává si na nich záležet a nechybí jí ani smysl pro humor ani cit pro to, kdy jej použít. :-) Její román o princezně Nie, která se zamilovala do dívky, ale zlý král ji nutil do sňatku s princem Viktorem, patří k mým nejoblíbenějším delším dílům na Psancích a mohu jej doporučit všem, komu není lesbická láska proti mysli.
