|
...
|
Ledové kapky
padají na moje ramena
holá až do rána
z nebes holubích
A rána blesku
utiší milostné výkříky
co stanou se nejtišší
Pak zůstanem potichu
bez hříchu
Po bouři Udiveni
Couvajíce k přístavu
po šedivém dešti
oblečeme duhu
padají na moje ramena
holá až do rána
z nebes holubích
A rána blesku
utiší milostné výkříky
co stanou se nejtišší
Pak zůstanem potichu
bez hříchu
Po bouři Udiveni
Couvajíce k přístavu
po šedivém dešti
oblečeme duhu
Ze sbírky: Mandlová čokoláda
24.07.2020 01:01
Oblékneme duhu..a z barevné škály jsme cudnými se stali..
Krásná je Tvá báseň.
Krásná je Tvá báseň.
23.07.2020 20:41
Když čtu, vidím barvu šedivou, bílou - cítím smutek a pak, ta duha to celé rozzáří .Podařila, se - krásná
19.07.2020 00:00
Moc hezká tvá 240 cátá báseň,pokud život takto skutečně prožíváš, pak má tvorba smysl i pro Nás ostatní a to motivaci k lepším životům.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.