Růženka

O růži se dívka píchla,
usnula na mnoho let,
celá říše náhle ztichla,
než políbil milý ret.

Mnoho roků všichni spali,
než se lásky zázrak stal,
přijel princ odněkud z dáli,
junák statný, samý sval.

Prosekal se přes to trní,
dívku potom políbil,
štěstím Růženka jen vrní,
hodně se jí zalíbil.

Byla svatba jak to bývá,
když je kouzlo zlomeno,
za čas princ parohy skrývá,
zrádná jsi má Růženo.

Do manželství totiž přišly,
nemilé to útrapy,
smutné věci na svět vyšly,
princ je více na chlapy.

Syna když pak porodila,
naše krásna Růženka,
kdo je otec zatajila,
to je velká tajenka.