 21.05.2020 5 887(11) 0 |
Cestou mi padla krajina do oka.
Tak teplá, že hřál jsem si ruce o její oblé hrany a doufal,
že spadne hlouběji. Snad až do srdce.
Ale vítr mě probral ze chvění a mé chtění pro dění, zmizelo.
Tak objal jsem se doufajíc, že ve mě kousek zbylo.
Tak teplá, že hřál jsem si ruce o její oblé hrany a doufal,
že spadne hlouběji. Snad až do srdce.
Ale vítr mě probral ze chvění a mé chtění pro dění, zmizelo.
Tak objal jsem se doufajíc, že ve mě kousek zbylo.
22.05.2020 - 08:02človiček: to nevím, já se s tím nesetkávám často. Ta báseň mi tak přišla, tak jsem ji tak napsala...vnimám ale u ní,že sděluje cosi, co nerozlišuje mezi pohlavími...možná je to příběh muže/osoby, jenž cítí Lásku k Zemi, ale touží se jí dotknout více...resp. uchopit jí. Ale ...je tu a není :-)
chtění pro dění je jen touha, co pomíjí, proto...utrpení.
Ale Láska je v něm. Krajinka je klíčem nikoli zdrojem.
chtění pro dění je jen touha, co pomíjí, proto...utrpení.
Ale Láska je v něm. Krajinka je klíčem nikoli zdrojem.
21.05.2020 - 23:55Proč píšou ženy básně v mužském rodě?často se s tím setkávám a opravdu mě to zajímá.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Cestou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Medvídek na klíčích
Předchozí dílo autora : Probdělá noc
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
Severak řekl o tlachapoud :Střez, střez se Tlachapouda, milý synu. Má tlamu zubatou a ostrý dráp. Pták Zloškrv už se těší na hostinu, vzteklitě číhá na tě Pentlochňap. -- Lewis Carrol: Alenka v říši divů (a za zrcadlem) (v překladu Aloyse a Hany Skoumalových)
