přidáno 29.03.2020
hodnoceno 5
čteno 601(13)
posláno 0
Nevím, jak s věcmi zacházíte vy, ale já patřím k lidem, kteří je spíš uchovávají, než vyhazují. Někteří lidé se snaží vlastnit úplné minimum, k čemuž je vede třeba to, že mají malý byt a úložných prostorů poskrovnu. Nebo zase jiní, kteří vyznávají filosofii koupit-použít-prodat nebo zahodit, a příště zase znova koupit-použít-prodat, ale s nejnovějším modelem daného výrobku. Já jsem konzervativní, protože v době, kdy jsem byl vychován, byly věci ještě vyráběny nikoliv na jedno použití, případně přesně na dobu dvouleté záruky, ale tak, aby vydržely co nejdéle. Tedy pokud to nebyly zrovna ty nejlacinější šunty. Protože mám velký byt a sklep, tak si věci, byť použité, ale stále ještě funkční, schovávám. Samozřejmě, čas od času, obvykle při malování, či nějakých podobných katastrofách, je vytřídím a část jich přeci jen, byť s těžkým srdcem, vyhodím. Má to svou logiku. Nepotřeboval-li jsem je oněch deset, nebo patnáct let, pak je dost vysoká pravděpodobnost, že nedojdou uplatnění ani v letech následujících. Samozřejmě i zde fungují Murphyho zákony a dotyčnou věc bych upotřebil pár dní poté, co jsem ji vyhodil. Zákony zkrátka neoblafneme. Nicméně stane-li se, že je mohu opětovné využít, naplní mě pocit nebývalého uspokojení. Je to potvrzení, chcete-li důkaz, že myšlenka nebo spíš celá koncepce je správná. Tak třeba jsem si kdysi (po rekonstrukci části bytu) schoval staré svítidlo, už na něm byl znát zub času a zdálo se mi, že je na daný prostor slabé. V komoře, v rohu pod nejnižší poličkou, leželo celých šestnáct let. Vloni dcera při malování rozbila kruhový skleněný kryt jednoho svého stropního svítidla, to se stává. Když jsem ho uviděl, napadlo mě, že by se tam možná mohl hodit kryt toho starého svítidla, které jsem si schoval. Nejen, že se hodil, on byl úplně stejný! Samozřejmě, že jsem se dmul pýchou, jak jsem byl předvídavý. Také je mi velmi příjemné představovat si, že ty věci mají duši a trpělivě nehnutě čekají a čekaly v komoře nebo ve sklepě celý ten dlouhý čas. Jak se střídaly dny a k nim slabé doléhaly zvuky života kolem, měnila se roční období, plynuly roky, až přišel jejich den. Byly vyjmuty z temnoty krabice, aby mohly zase plnit svůj účel, k němuž byly předurčeny. Jak fascinující nehybnost a neměnnost. Vše kolem stárne, ale ony, jsou-li z kovu, keramiky, skla nebo i dřeva, nestárnou, a kdybychom je umístili do časové schránky, zůstaly by stejné po tisíce let. K nelibosti mých bližních se takto chovám i k některým součástem oblečení, jako například k tričkům a džínám. Nejdříve, jsou-li nové či nedávno zakoupené, reprezentují kategorii „božíhodové“, časem se z ní přesunou do skupiny „ještě ucházející“, aby se pak dále propadly do množiny „obnošené - seprané“. Předzvěstí jejich zániku je moment, kdy je zařadím mezi „pracovní“. Poslední jejich štací je určení „pracovní - k natírání/malování“. To už je ale s nimi fakt ámen, protože po nějakém náročnějším pracovním úkonu tohoto typu jsou nemilosrdně vyhozeny. I tak si obvykle, když je cpu do koše, vzpomenu, kdy a kde jsem si je pořídil, jak ten čas letí a kolik jich ještě ve svém životě obnosím, než i já se ocitnu na konci své životní etapy nazývané „pracovní - k natírání/malování“, kdy však už nebudu ani k práci, natož k malování a natírání. Samozřejmě vím, že ze standardního ekonomického hlediska je to celé špatně. Uložené věci zabírají místo, které by se dalo využít jinak, efektivněji. To, že si nekoupím věc novou, nepodporuji spotřební ekonomiku, byznys se netočí a já zločinně „uměle“ prodlužuji životní cyklus výrobku. HDP klesá, nezaměstnanost vzrůstá, a tak podobně. Na druhé straně ale vím, že nejsem sám, kdo takto přistupuje k „starým“ věcem, které se „přece mají vyhodit“. Myslím, že za tímto chováním je podvědomí a zkušenost generací našich předků. To, co nám tak nějak napovídá zdravý selský rozum, je ve skutečnosti přirozené chování, které šetří přírodní zdroje. Když starou, ale dosud funkční věc nenahradím věcí novou, nemusím novou věc kupovat, a hlavně, ta nová se nemusí vůbec vyrobit. Jsem prostě „stará škola“.
přidáno 03.04.2020 - 16:06
já nejsem úplně sysel, ale docela souzním, snad nejvíc mě pobavilo božíhodový tričko a džíny a jejich postupný pád.. no, je to tak :) a knihu.. tu bych taky nikdy nevyhodila, ani tu blbou.. mám podobný postup jako ty..
přidáno 31.03.2020 - 17:37
človiček: Díky za pozitivní komentář. Knihy zásadně nevyhazuji, to by byl hřích. Když jsem si je sám nekoupil (nebyl to můj výběr) a nic mi neříkají, tak je zkusím dát do antikvariátu, když se ani tam nechytnu, tak je u nás na ulici taková prosklená knihovna, kde si můžeš půjčit nebo odnést, co tam zrovna je, no a tak tam je odnesu. Třeba se někomu budou líbit.
přidáno 31.03.2020 - 17:20
Ahoj, mým srdce bolem zas je vyhodit knihu. Pokud je někdo třeba jen položí na zem, tak mám pocit tiché křivdy a to jsem opravdu pohrdal učebnicemi. Ke své škodě. Máš harmonický projev.
přidáno 30.03.2020 - 10:41
Jsem rád, že je nás víc, a to jsem se ještě nezmínil o opravování nefunkčních nebo rozbitých věcí, to se mi také velmi líbí.
přidáno 30.03.2020 - 09:02
Osobně se mi velmi líbí také koncept sdílení věcí. Funguje to hlavně u studentů, kteří si hold nemůžou koupit novou věc vždy, když ji potřebují. Pokud jedou pod stan na jeden týden v roce... nekoupí si nový stan ale půjčí od kamarádů. Už jsem takto šla s vypůjčenou krosnou, čelovkou, i oblečením. Teprve když jsem zjistila jak velmi mě čundrování baví, začala jsem postupně investovat do vlastní výbavy. A to si pak té své jooo vážím. Světu neuškodí trocha pokory k starým a vypůjčeným věcem :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Staré věci : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Moje nové PC
Předchozí dílo autora : Epitaf

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
Lacosta [16], Alice [12], naplicichleknin [7], ÁlaV [3]
» řekli o sobě
Dzany řekl o milancholik :
Je možné že jsem ovlivněn skupinou Kamelot,kterou poslouchám asi 15 let.Pokud jsem použil nechtěně snad jejich text,nebylo to umyslem.Dzany
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku