16.06.2008
4
1724 (48)
0
Jsem zmatená moucha po zimním spánku,
jsem babočka na závěsu probuzená teplem.

Moje křídla klapy klap
ukazuju v rytmu klapy klap,
otevírám zavírám vybarvený křídla
vzbudila mě hořká horkost z tvého vřídla,
teď už jenom tiše čekám až to teplo pomine,
ze závěsu mráz mě skolí oznamte to rodině...
 28.08.2023 13:05
heh, prý jsem jí četla - nepamatuji se ...
roztomilá ...
 11.01.2009 00:10
Ta báseň je úsměvná a taky milá. Krátká a jemně plachá jak blankytná křídla. Ta lehkost a nadnesenost co z ní na mě číší je podle mě její největší kouzlo...
 15.08.2008 23:28
já tuhle báseň miluju
 16.06.2008 21:51
pod závěsem topení, tak nemusíš mít strach
ještě dlouho potrvá
než duhová křídla pohltí hvězdný prach

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.