....
 27.10.2019
3
967 (7)
0
Včera jsem v davu zaslechl své jméno
slova se ploužila tou smutnou ulicí
jen v těch očích je napsáno
zářivý pohled slova co čas vrací
o čem se mluvilo
Co v tichu zaznělo
ve mě se slovo zlomilo
"ať je tedy veselo"
z úst mě zaznělo
já jen kráčel známou ulicí
stín pochybností , tolik se měnící
je mě víc než známo
Když je to vykřičeno
NEŽIJI VZPOMÍNÁM
to jen příběhy přežívám
zas krásné ráno
když zaslechnu své Jméno.
 30.10.2019 05:39
Mě se taky líbí
 29.10.2019 20:32
Zajímavé téma i zajímavý motiv; trošku mi přišlo, že rýmy byly do básně vloženy až násilím. Není nutné za každou cenu hledat zvukovou shodu. Líbí se mi ta myšlenka se jménem a jistým (nedořešeným) tajemstvím.
 29.10.2019 13:03
líbí se mi☺

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.