A básník přísahal..

Poslední slovo v prach se zvedá
své slovo vítr svál
v dálce je slunce,ne luna bledá
a dívky co dřív znal.

Dotek prázdných vět a přání
v tichosti jen doprovází
tu všednost horkou dlaní
když z toho mrazí.

Co ale vzít se nedá
že ještě tolik miloval
do řádků noc padá
to anděl stál opodál.

Cítí dávné vlání
co jen stíny v kráse mizí
vůbec se nebrání
i ďáblové jsou nazí.

Aby vše pochopil v naději
to stará křídla roztrhal
světci něhy milují
a básník přísahal.