žabí žal_my

 none
 16.08.2019
 básně/ostatní
4
1169 (13)
0
Lehnout si do trávy proti tomu všemu nebi
Až tě jímá závrať
(Jsou mraky věčnost?)
Z hlavy ti vyroste bříza nebo dub
Na chvíli rozbít samotu bez O2

Míza už vyteče sama

Kolik je v prstenu stenů?

Hromadím ve skříni nevratný žalmy
Piju
Někdy jemně cinkají
jako pocity
city žal světlo iu iu
jako tvůj popel
mami






Pergola průhledem rozkouskuje zahradu a dům
Oči zůstávají ve vodorovné poloze
opřené o zem
—
potichu počítáš
motouzem
svázané city

I ty, Brute?
 22.08.2019 23:51
 none
pro kmotrov:
Děkuju za odvahu. Jo. :)
 17.08.2019 10:29
 kmotrov
I ty, Brute?

Všechno Tě zabíjí?

Poetika ženského smutku, budu masochista když napíšu, že se mi to líbí?
 16.08.2019 23:42
 none
Jáchym Kemza: Ještě že ne úmorné. :)
 16.08.2019 11:42
 Jáchym Kemza
Velice humorné.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.