Co jen se včera zdálo,dnes už neplatí

Zhmotním své myšlenky
do displeje počítače
jsem přece v 21.století...
to proud slov krásně steče
co jen včera krásné se zdálo
dneska už neplatí
snad není to málo
mám už dvě stránky
meluzína tu jen kvílí
krysy mění se v lidí
požírají jejich sen
obraz stínu postavu klátí
je slyšet její sten
na tom se nic nemění
tóny v dál si letí
co jen včera se tak zdálo
dnes už neplatí
karta se obrátí
a slunce rudě svítí
ruka sahá po zbraní
osedlá si smrt jak cíl
ten stín to pochopil
a na zem padá
Je to jen poezie prokleta
deník všednosti
do slov se vplétá
vidí jen něžnosti
co jen se včera zdálo
dnes už neplatí.