 13.06.2008 6 1599(24) 0 |
Nepředstírám že
smeju všechny
svoje hříchy,
a vím že slovo
„promiň“ nestačí.
Úplně nahá
se budu mazlit
se svojí nebetyčně
drzou pravdou.
Nesnažím se
utíkat před
vlastním stínem.
Už jsem utekla.
Dávno.
Vypsanou propiskou
píšu do sněhu
-jména…
A potom usínám.
Šípková básnířka.
smeju všechny
svoje hříchy,
a vím že slovo
„promiň“ nestačí.
Úplně nahá
se budu mazlit
se svojí nebetyčně
drzou pravdou.
Nesnažím se
utíkat před
vlastním stínem.
Už jsem utekla.
Dávno.
Vypsanou propiskou
píšu do sněhu
-jména…
A potom usínám.
Šípková básnířka.
16.06.2008 - 17:25krasna sqela.. v tech prvnich trech slokach s euplne vidim..nejvic chapu..
posle sloka je uz jen tvoje, sipkova basnirko;)
posle sloka je uz jen tvoje, sipkova basnirko;)
14.06.2008 - 19:52čekáš na políbení Múzou...nebo nějakým švarným mládencem...?...;)
báseň je moc pěkná...*
báseň je moc pěkná...*
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Šípková básnířka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : ○?○?○
Předchozí dílo autora : Bílá stěna slávy
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Voděnka» narozeniny
SAM A EL [13], Pavel Zikmund [10]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
