|
|
V pokoji plném smíchu,
křičím bez oddychu,
být sama a v tichu?
To nemohu!
Zdi mají polstrování,
nejsem těla mého paní,
už týdny beze spaní,
civím do rohu.
Chci: kazajku bez rukávů,
chci: utrhnout si hlavu,
chci: utišit křik davu,
chci: Svoji Vlastní KLEC!
Když mě už tíží bytí,
mysl lék nezasytí,
zbývá zoufalé vytí.
A kolem ... blázinec!
křičím bez oddychu,
být sama a v tichu?
To nemohu!
Zdi mají polstrování,
nejsem těla mého paní,
už týdny beze spaní,
civím do rohu.
Chci: kazajku bez rukávů,
chci: utrhnout si hlavu,
chci: utišit křik davu,
chci: Svoji Vlastní KLEC!
Když mě už tíží bytí,
mysl lék nezasytí,
zbývá zoufalé vytí.
A kolem ... blázinec!
Ze sbírky: To lepší...
21.05.2019 21:09
Dnešní doba je náročná.Ti co to nezvládnou jsou výstrahou pro Nás ostatní.Nikdy sebevražda fakt zaskočí a léky jsou často návykové a běda když člověk vysadí,ale měl by.Báseň k zamyšlení,dík
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.