 30.04.2019 3 1011(8) 0 |
Je dvanáct dopoledne
a místo práce
ze sebe smývám zbytky Tebe.
Zase.
Jak se to vždycky stane
když oba víme
že to bude jenom chvíle
než se ráno každý vrátíme zpět
/ kam jsme uvěřili, že patříme
ale bolet
bolet to celou věčnost nepřestane?
a místo práce
ze sebe smývám zbytky Tebe.
Zase.
Jak se to vždycky stane
když oba víme
že to bude jenom chvíle
než se ráno každý vrátíme zpět
/ kam jsme uvěřili, že patříme
ale bolet
bolet to celou věčnost nepřestane?
04.05.2019 - 12:04Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Chvíle : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : O štěstí
Předchozí dílo autora : Výpověď
