Za cukrárnou do něhy se halíš
z větráku sladkou mlhu zapomnění sosáš
věříš v dobré navždy
co však někdy trvá jen pár přetáhnutí předkožky
pak pod okny cinkání cikánů
řeže paprsky do hlíny stružky pro krev
kterou jsi potila pro nic za nic
brečíš ke starým časům, kdy ti stačil
baťoh vína, vítr ve tvářích, teplá dlaň
z plání se stalo sídliště a z hor ti zbyl jenom velký stesk
žal po těch dobách svobodných
co svírá vesmír uprostřed tak mocně
že se z něj staly nepřesýpací hodiny
stáří ti na podnose přineslo jen další nemoc
bolavej loket, voko v hajzlu, v žaludku medúzy
voláš na kata, i když jsi bez trestu
dej si radši oplatek a nemysli na nesmysly
za cukrárnou dýcháš tak napůl
 14.03.2019 08:06
ju ...
 14.03.2019 07:27
none: Taky nevím, začátek je úplně Zamilovskej.
 13.03.2019 17:41
Já nevím, tahle se ti moc nepodobá.
 12.03.2019 13:04
Mlčeti Zlato: Měla to být veselá pocitovka, optimistická nakopávačka, ale po třetí řádce jsem to vzdal a zabředl do ohraných básnických slov, jako je žal a stesk. Jen jdi a pamatuj, že jedno pivo nemá cenu.
 12.03.2019 10:13
Tý vole. Se mi nějak přitížilo. Asi pudu na pivo...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.