|
Po letech se postavit na lyže ...
|
Z půdy děda lyže nese,
babka padá do deprese,
zase jeden nápad hloupý,
na ty děda není skoupý.
Obavám se děda směje,
brzy padá do zavěje,
oklepe se a dál pádí,
vzpomíná si na své mládí.
Z kopce potom vzal to švihem,
bravurně se vyhnul lidem,
jenže konec už se blížil,
zrádný hrbol plán mu zkřížil.
Lyži teď má na dvě půlky,
také neví, kde má hůlky,
kulhá domu, vzdychá těžce,
lyžovat už více nechce,
babka padá do deprese,
zase jeden nápad hloupý,
na ty děda není skoupý.
Obavám se děda směje,
brzy padá do zavěje,
oklepe se a dál pádí,
vzpomíná si na své mládí.
Z kopce potom vzal to švihem,
bravurně se vyhnul lidem,
jenže konec už se blížil,
zrádný hrbol plán mu zkřížil.
Lyži teď má na dvě půlky,
také neví, kde má hůlky,
kulhá domu, vzdychá těžce,
lyžovat už více nechce,
14.01.2022 13:17
Povedená,dopadl bych stejně ,naposled jsem natom stál na ližáku a to už je nějakej pátek.
29.01.2019 16:23
Klidně bych báseň dal do kategorie "básně/srandovní". Zdá se mi, že je čte víc lidí (i když možná záleží i na autorovi), a že básně/život, láska, lidé a tak už někteří záměrně přeskakují. Povedla se. :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.