Tak znenadání
Usměješ se,
když s tím nepočítám.
Chytneš za ruku.
Tak znenadání.
Divím se nedivnému,
jsem vlastně divný.
To oni mě podivili.
Tak znenadání.
S vírou v nový začátek
čekám každou chvílí konec.
Je konečné dívat se nazpátek,
strach je konce otec.
Tvoji tvář znám už dlouho,
i když viděl jsem ji prvně včera,
ze snů vrytých při měsíci
pod kůži mého těla.
Miluj mě, povídej mi,
ubliž mi,
jen buď tu pořád.
Stejně jako včera.
Tak znenadání.
Usměješ se,
když s tím nepočítám.
Chytneš za ruku.
Tak znenadání.
Divím se nedivnému,
jsem vlastně divný.
To oni mě podivili.
Tak znenadání.
S vírou v nový začátek
čekám každou chvílí konec.
Je konečné dívat se nazpátek,
strach je konce otec.
Tvoji tvář znám už dlouho,
i když viděl jsem ji prvně včera,
ze snů vrytých při měsíci
pod kůži mého těla.
Miluj mě, povídej mi,
ubliž mi,
jen buď tu pořád.
Stejně jako včera.
Tak znenadání.
02.12.2018 21:51
Něco se mi na tom hrozně líbí, nevím, jak to popsat, ale je to fakt pěkné!:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.