Neliturgická I.

"Víte... Jako farářka nemůžete každému říct, co prožíváte při bohoslužbě. Je to tajemství. Člověk, který nic takového nezakusil, vás nepochopí."

Milost Pána Ježíše Krista
a láska Otcova...
tak sama,
a účastenství
tak zatraceně sama
Ducha svatého
V absolutním společenství
kdy jsme jedno
ty, já, On, oni, my, vy
neexistují
Jen to všechno
stvoření, je jedno
je samo.
Cítím
Blahoslaveno buď ó Bože
vnímám
království tvé v nás
prožívám
a mezi námi po věky věků...
tak spolu
tak zatraceně spolu.

Běžela jsem rosou ze svahu hor
říkám
to byla rosa

Slyším varhany,
jak hřmí až prostor se třese
říkám
to je prostor

Chceš se ke mně přivinout
zakusím blízkost
říkám,
to bude blízkost

Ale toto nevypovím
toto nevyzpívám,
záhadné sjednocení
co se mne zmocní.
Odcizí duši a namočí
do sebe.
Vykoupe v sobě a nevrátí.
Láskou mocnou jsi miloval svět.
Pronikáš srdce, morek, mne
kéž raději zemřu
a svědky mi jsou světcové,
že smrt proti Tobě je jen
černý čaj

Sestry a bratři, v tichém zamyšlení
vyznejme Bohu naše hříchy...
Hříchy noci, hříchy dne,
hříchy marnosti a hříchy vzpoury.
Nezájem, zaplaceno.
Prach a přesto líbán anděly

Kdo pochopí, kdo vypoví, kdo pozná ?

"Takže se s tím občas svěřím zpovědníkovi, ale i přesto to zůstává mým velkým tajemstvím. Dáte si ještě dezert ? V kolik vám jede vlak ? "