Narozeninová

Na hrobech vzplál oheň
vzpomínek
ten den uvrhl mě Bůh
do chřtánu studeného
podzimu
zápasiště
odkud není úniku
do posledního dechu
rozlévá se pot
do kola a do čtverce,
do moře a do klece
a nevyčítám nic
ba věřím i v očistec
mezi lidmi
věřím v peklo
znám architekty
...ale největší z nich je láska
...
svět se vešel do hymnu
vět
a proto i mých pár let
se stalo
právě teď
...
sfouknout plamen
...na dortu...
...když jsme samy...
...v kostele...
...na Olšanech
...
paruzie se odehraje v naději
že věky jsou
a všechny chtějí
projít mnou