stínem opilej měsíc

a luna odpouští nám tmu
za děsu vyjících psů
ale víš
není to o rýmu
v duši z baldachýnu
úplněk se line
a Země se stejně furt točí
když čtu básně toho člověka
v jehož stínu koulí
zeje pravda odvěká
je to Bukowski
a můj černej kocour
mi tlapkou otvírá šuplík
noc je příjemně chladná
a nám je fajn