|
|
Černá obloha, posetá hvězdami
láká mě, ať k ní jdu blíž
ať okusím temnotu
ale já padám stále níž a níž
jsem vykázána na samotu.
Po tvářích mi stékají kapky deště
křičím do tmy
procházím se po městě
a vytvářím v hlavě sny
které se nikdy nestanou realitou.
Má duše, která dříve plála
jako ohnivý plamen
jakoby se smála
teď se z ní stal tvrdý kámen
a je černá jako havraní křídla.
láká mě, ať k ní jdu blíž
ať okusím temnotu
ale já padám stále níž a níž
jsem vykázána na samotu.
Po tvářích mi stékají kapky deště
křičím do tmy
procházím se po městě
a vytvářím v hlavě sny
které se nikdy nestanou realitou.
Má duše, která dříve plála
jako ohnivý plamen
jakoby se smála
teď se z ní stal tvrdý kámen
a je černá jako havraní křídla.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [18], Kristen [16], Kettina [15], Sabatu322 [11], sarka [9], AJA [2], zamyšlená [1]» řekli o sobě
Boleslava řekla o Sokolička :Moc fajn holka, krásný básničky i povídky - to je ideální kombinace! A nemáme společné jenom ty sportovce...přihlásily jsme se přece na Psance ve stejný den (to bude znamení...)

