přidáno 21.06.2018
hodnoceno 0
čteno 1136(7)
posláno 0
Černá obloha, posetá hvězdami
láká mě, ať k ní jdu blíž
ať okusím temnotu
ale já padám stále níž a níž
jsem vykázána na samotu.

Po tvářích mi stékají kapky deště
křičím do tmy
procházím se po městě
a vytvářím v hlavě sny
které se nikdy nestanou realitou.

Má duše, která dříve plála
jako ohnivý plamen
jakoby se smála
teď se z ní stal tvrdý kámen
a je černá jako havraní křídla.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [18], Kristen [16], Kettina [15], Sabatu322 [11], sarka [9], AJA [2], zamyšlená [1]
» řekli o sobě
Boleslava řekla o Sokolička :
Moc fajn holka, krásný básničky i povídky - to je ideální kombinace! A nemáme společné jenom ty sportovce...přihlásily jsme se přece na Psance ve stejný den (to bude znamení...)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2026 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming