|
....
 19.06.2018 1 853(9) 0 |
Ještě zbude věta,nebo fráze bez pocitu
Modlitbu světu
Co mám rád,a v okamžení
Se zlato,v kámen mění
To polibek hořce chutná a svede
Co lhát jen nedovede
Jen ještě jednu větu
Nebo náruč citu
Uhni z té cesty,a nic neříká
Nezáviď a Vzpomínej.
Modlitbu světu
Co mám rád,a v okamžení
Se zlato,v kámen mění
To polibek hořce chutná a svede
Co lhát jen nedovede
Jen ještě jednu větu
Nebo náruč citu
Uhni z té cesty,a nic neříká
Nezáviď a Vzpomínej.
19.06.2018 - 08:12
Nezaviď a vzpomínej : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Básně z kalendáře//25.6.-1.7//
Předchozí dílo autora : V pocitu....
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Vladan [13], marinka [9], Gabriela Malá [1]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
