přidáno 01.06.2008
hodnoceno 0
čteno 1149(12)
posláno 0
Kde jsme my, a kam se mohou zatoulat naše myšlenky na své vesmírné pouti? Ta cesta našich molekul a atomů je nekonečná!
Vzdorovat jí je popřením vlastní podstaty, jíž jsme tvořeni.

Je krásné mít ženu pro níž je muž láskou,
je to láska, když přátelství mezi nimi vnikne!
Ta první vytváří Rody, ta druhá je chrání.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Okamžik před polednem. Naším...... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : já byl na dně
Předchozí dílo autora : vědecko poetický pokrok

» narozeniny
Blázen? =) [18], Lizzzie [18], Alnor Roumen [18], Coco [18], bobesh [18], magg [16], JeanMirage [14], Observer [10], Poutník [10], Bibisa55 [4], hownowac [1]
» řekli o sobě
dvakredencedekadence řekla o NoWiš :
jednou si zapálil ksicht, když se snažil hecnout vypití zapálenýho něčeho, co mělo přes 70% a když jsem to sfoukla, chutnalo to trochu jako karamel. prý se to pije brčkem, kámo! tak jsem ho uhasila. prasák, herečka a často mě překvapuje, jak produktivní vlastně je. člověk by to do něj ani neřekl. nejen, že má nulový morální zásady, ale dokáže si to ospravedlnit tak, že to dává smysl. nevím přesně na co má talent, ale má ho. mám tě ráda, bratře.
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

Wprices.com

Životní náklady - Všechny ceny na jednom místě

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming